Výživa psa – jak a čím krmit kontinentálního buldoka?
Hned na začátku je nutné uvést, že každý jednotlivec je jiný a co vyhovuje jednomu, to může druhému dělat potíže. Je to tak běžné a proto je vždy na majiteli, aby zjistil, jaký způsob krmení je pro pejska nejvhodnější. Mějte to při čtení následujícího textu prosím stále na paměti.
Krmení štěněte vs. dospělého psa – je v tom rozdíl?
Jedním slovem – ano. Kontinentální buldok je molossoidní plemeno, jde o psy s těžší stavbou těla a silnou kostrou. A stejně jako u velkých a obřích plemen je u nich větší riziko růstových potíží způsobených nekvalitním krmivem nebo nevhodným způsobem krmení. Kdo si pořizuje za kamaráda kontíka, měl by počítat s tím, že na krmivu by šetřit určitě neměl, zejména pak ve štěněcím věku a během dospívání.
Na co si dát pozor?
Na jednotlivé typy krmiva se podíváme dále v článku, nejprve si ale řekneme jednu z nejdůležitějších zásad, na co si dát pozor a to hlavně u štěňat.
Zásadní je poměr minerálů Ca:P (vápník:fosfor). Řada začínajících majitelů pejsků v tomhle nemá jasno a nevědomky se dopouští závažných chyb. Ať už krmíme psa jakýmkoliv krmivem, je nutné poměr těchto minerálů i jejich celkové množství v krmivu hlídat. K základnímu přehledu není třeba žádných speciálních dovedností.
Obecně se dá říct, že prakticky nehrozí, aby fosforu byl v běžné stravě psa nedostatek. Naopak přebytek fosforu je hlavně v období růstu velmi častý. Je nutné dodat, že přebytek fosforu omezuje vstřebávání vápníku, proto štěně může kvůli špatnému poměru Ca:P prodělat různé růstové problémy, které je často potřeba řešit veterinárně.
Jako ideální poměr Ca:P se pro štěňata velkých a těžkých plemen obecně uvádí 1,5:1 (některé zdroje uvádí pro období největšího růstu i 2:1 nebo až 3:1). Co to znamená v praxi? Pro ilustraci si uvedeme pár příkladů, jaký je orientační poměr v některých potravinách.
Obsah vápníku v mase je nízký, naopak fosfor je v něm zastoupen hojně:
Hovězí maso – obsah Ca = 30-150 mg/kg, obsah P = 1200-2000 mg/kg
Vepřové maso – obsah Ca = 50-90 mg/kg, obsah P = 1300-2200 mg/kg
Kuřecí maso – obsah Ca = 60-130 mg/kg, obsah P = 1200-2500 mg/kg
Ale např. u kuřecích křídel a skeletů, kde jsou obsaženy kosti, se běžně uvádí orientační obsah Ca = 7000-15000 mg/kg, což je zásadní rozdíl.
Často se mylně doporučuje krmit tvaroh „kvůli vysokému obsahu vápníku“.
Tvaroh – obsah Ca = 900-1000 mg/kg, obsah P = 2000 mg/kg
Vidíme, že tvaroh má daleko více fosforu než vápníku, takže na doplnění vápníku je zcela nevhodný. U mléka je to ovšem jiné:
Mléko plnotučné, obsah Ca = 1100-1300 mg/kg, obsah P = 870-980 mg/kg
A proto přidat pejskovi občas řídký zakysaný výrobek typu kefír, acidofilní mléko apod. je daleko vhodnější.
Vejce, Ca = 550-570 mg/kg, P = 2100-2200 mg/kg
(více např. http://www.prvky.com/)
V případě hotových krmiv je tedy vhodné sledovat v první řadě poměr a zastoupení minerálů. U krmiva připravovaného doma je to složitější. Člověk musí sám odhadnout, zda např. obsah kostí v syrové stravě dostačuje na pokrytí potřeby vápníku, nebo zda vápník do krmiva ještě nepřidat. U vařené stravy navíc prakticky odpadají i kosti, protože ty je možné podávat jen syrové.
Nejnáročnějším obdobím na výživu štěněte je období výměny chrupu a největšího růstu, tedy orientačně 3-10 měsíců věku. Nedostatek vápníku (nebo i přebytek fosforu) v tomto období můžeme zpozorovat i pohledem na pejska – štěněti začnou vybočovat tlapky, nebo se mu objeví prošlapy (prohnuté tlapky do fajfky/hokejky), nebo se začne překlápět ucho, které předtím bylo složené.
Krmení granulemi (suchým krmivem)
Důležité je zvolit vysoce kvalitní granule, není od věci zvolit variantu bez obilovin. Kontinentální buldok je těžké plemeno, proto je při rozhodování o typu vhodné vybírat ty pro velká a obří plemena.
Je důležité, aby zejména ve štěněcím věku byl v granulích vhodný poměr Ca:P (vápník:fosfor) blížící se ideálu 1,5:1.
Je-li pes krmen suchým krmivem, není vhodné mu často „přilepšovat“ masem, tvarohem, vejci apod. Obzvláště ve štěněcím věku. Jedná se o potraviny s vysokým podílem fosforu, které naruší jinak dobrý poměr minerálů v kvalitních granulích.
Názory na „ideální obsah bílkovin“ se velmi různí, my doporučujeme držet se někde uprostřed spektra – nevolit ani granule s nejvyšším obsahem bílkovin na trhu, ani ty s nejnižším.
Složení je v případě granulí uváděno popořadě podle množství jednotlivých surovin, tzn. na prvním místě je uvedena složka s největším podílem, na konci s nejmenším. Někdy si výrobci pomáhají navýšit obsah bílkovin v krmivu luštěninami, proto pokud se někde v první polovině složení objeví např. sója (má vysoký obsah bílkovin, bohužel ale rostlinného původu, které pro pejska nemají vysokou hodnotu), tak takové granule u nás automaticky vyřazujeme z výběru. Stejně tak neuvažujeme nad granulemi, které mají na prvních pozicích uvedeny jen rostlinné složky.
Dávkování je na granulích vždy jen velmi orientační, abychom věděli, jakou dávkou začít. Je potřeba dohlédnout na přizpůsobení velikosti krmné dávky konkrétnímu zvířeti. Není výjimkou, že ze dvou stejně starých i stejně velkých a těžkých pejsků bude jeden potřebovat až dvojnásobnou dávku krmiva oproti druhému. Vliv na krmnou dávku má aktuální zdravotní stav, kondice, množství pohybu, efektivita metabolismu. Každý jedinec má jiné nároky.
Krmení syrovou stravou (BARF způsobem)
Stanovení vhodné krmné dávky při krmení našich kontinentálních buldoků BARF způsobem nás stálo spoustu času a dělali jsme chyby, které jsme museli napravovat. Blíže je to uvedeno v kapitole Jak krmíme naše psy a štěňata, nyní se zaměříme na samotné krmení syrovou stravou.
Za vhodný poměr krmné dávky považujeme 50 % živočišné složky a 50 % přílohy, obzvláště u štěňat je důležité nepřehánět to s živočišnou složkou.
Živočišnou složkou máme na mysli masové ořezy (vč. šlach, blan, chrupavek, kůže), mleté masité kosti, vnitřnosti. Není vhodné podávat libové maso (čistou svalovinu), daleko vhodnější jsou „škaredé“ části masa. Základem při krmení BARF způsobem je pestrost a rozmanitost. S vnitřnostmi ani kostmi to nepřeháníme, postačuje, když masité kosti a vnitřnosti dohromady tvoří necelou polovinu živočišné složky.
Doplňující informace ke krmení kostmi:
Pod neustálým pečlivým dohledem je možné i některé druhy kostí podávat ke krmení vcelku (vhodné pro čištění zubů), např. krky, pařátky, křídla apod. Na to je ale psa nutné naučit, vhodné je podávat nejprve nasekané kuřecí krky, nasekané pařátky a velikost navyšovat postupně.
Kosti nikdy nepodáváme vařené – hrozí vážná zdravotní rizika. Kosti podáváme jedině syrové a vždy pod dohledem. S kostmi nenecháváme ani štěně ani dospělého psa nikdy o samotě, hrozí udušení.
Přílohou myslíme ideálně zeleninu – např. rozmixované zakysané zelí (nepřehánět kvůli vyššímu obsahu soli), vařenou strouhanou červenou řepu, rozvařenou dýni Hokkaido, rozmixovaný salát nebo špenát, strouhanou mrkev (nepřehánět kvůli obsahu vitamínu A i kvůli pigmentaci). V malé míře je možné přidat i rozmixované ovoce jak např. strouhaná jablka, banány. Vyhovují-li pejskovi přílohy jako rozmixované vařené brambory, rozvařená rýže, je možné přidávat i tyto. Za vynikající zeleninovou přílohu je možné považovat i neprané hovězí dršťky (s co největším podílem natráveného zeleného obsahu žaludku), ty je možné přidávat do krmení velmi často až denně.
Drůbež používáme pro krmení štěňat vždy jen v lidské kvalitě, je u ní menší riziko nákazy salmonelou. Dospělí psi si bez problémů poradí i s kvalitou pro psy, ale štěňata jsou na bakteriální infekce náchylná.
Zvěřinu krmíme jen tepelně upravenou kvůli riziku parazitů a virových nákaz.
Při krmení BARF způsobem doporučujeme přidávat do krmiva vápník (např. výrobek Canina Calcium citrat, dávkování dle návodu), zejména pak u štěňat.
Doporučujeme pravidelně (cca 1x ročně, začít už kolem půl roku věku) navštěvovat veterináře znalého krmení syrovou stravou a nechat ho/ji udělat krevní testy na poměr minerálů v těle (Ca:P), v případě špatně nastavené krmné dávky lze takto chybu včas odhalit a napravit.
Krmení vařenou stravu
V případě krmení doma připravenou vařenou stravou platí prakticky stejné zásady jako při krmení syrovou stravou (viz kapitola Krmení syrovou stravou (BARF způsobem)), ovšem s tím důležitým rozdílem, že v případě vařeného krmiva není možné podávat kosti. A samozřejmě dalším rozdílem je, že vzhledem k tepelné úpravě není třeba se bát nákazy.
S ohledem na nemožnost krmení kostí doporučujeme do doma připravované vařené stravy kromě vápníku přidávat i další minerální doplňky stravy.
U kupovaných hotových konzerv, psích paštik apod. je nutné sledovat složení, stejně jako je to u suchého krmiva (viz kapitola Krmení granulemi).
Vařené krmivo může být vhodné i při zažívacích obtížích, protože má dobrou stravitelnost (obzvláště pak po rozmixování).
Jak krmíme naše psy a štěňata
Náš první kontinentální buldok byl Hugo. Stejně jako spousta jiných, i my jsme se nadchli pro krmení syrovou stravou. Vždyť je to přece přirozená potrava psa, že? A stejně jako mnozí další, i my jsme sáhli po knize věnované krmení způsobem BARF. Jen abychom brzy zjistili, že pro molossa a obzvlášť pak štěně v růstu, jsou v knize uvedené poměry složek potravy vyloženě nevhodné. Vlivem tohoto nevhodného krmení jsme u Huga museli řešit protivnou panostitidu (růstový zánět okostice dlouhých kostí), na jejím základě jsme nechali dělat krevní rozbor na obsah minerálů a zjistili jsme, že pejsek je sice zdravý, ale že má více fosforu než vápníku, což bylo potřeba urychleně řešit. Domluvili jsme si konzultaci u MVDr. Milana Štourače, CSc. (http://www.deutsche-dogge.cz/), vyhlášeného odborníka na krmení psů syrovou stravou a dlouholetého chovatele molossů (Německá doga, Francouzský buldoček). Díky němu jsme napravili Hugovi poměr Ca:P v krvi a hlavně jsme našli vhodný systém v krmení syrovou stravou pro naše psy. Když jsme si přivezli Debi a Matildu, převedli jsme je také na stejný systém krmení a holky nejenže byly zdravé, ale i krevní testy ukázaly, že všechno je v nejlepším pořádku.
Štěňata narozená v naší chovatelské stanici jsou před odběrem zvyklá na krmení 4x denně, většinou 2x granulemi, 2x syrovou stravou BARF. Někdy jim jídelníček zpestříme porcí vařené stravy, jindy dostanou nějaký řídký zakysaný mléčný výrobek (např. kyšku, kefír). Granule používáme ND Grain Free Pumpkin Puppy M/L large breed – pro jejich výborný poměr Ca:P i celkově dobré složení, navíc štěňatům i docela chutnají, do granulí před krmením přidáváme trochu vody. V porcích syrové stravy se snažíme držet zásad, které jsme uvedli v kapitole Krmení syrovou stravou (BARF způsobem), samozřejmě složení přizpůsobujeme tomu, že se jedná o malá štěňátka. Dostávají všechno v takovém stavu, aby pro ně bylo krmivo co nejlépe stravitelné – živočišnou složku meleme, zeleninu mixujeme, některou i vaříme atd.
U odrostlejších štěňat, která bydlí s námi, i nadále pokračujeme v krmení zhruba 50:50 granulemi a syrovou stravou (BARF). Granule používáme většinou stále stejné jako u štěňátek před odběrem (ND Grain Free Pumpkin Puppy M/L large breed) zalité trochou vody, v případě syrové stravy dodržujeme zásady uvedené v kapitole Krmení syrovou stravou (BARF způsobem). Štěňata krmíme 4x denně do zhruba 4 měsíců věku, následně přejdeme na krmení 3x denně a v tom pokračujeme až do necelého roku, podle toho, jak se štěně na počet dávek krmení tváří. Když si štěně řekne o snížení počtu dávek samo i dříve, např. vynecháváním ranní porce, tak mu vyhovíme a krmení mu nenutíme. Od necelého roku tedy krmíme 2x denně až skoro do dospělosti, kdy pozvolna přejdeme na krmení 1x denně, dle fyzické aktivity doplňujeme i svačinu během dne. Postupně až do dospělosti odbouráváme granule a krmíme hlavně syrovou stravou (BARF).
Naše psy dospěláky tedy krmíme většinou syrovou stravou (BARF) dle zásad uvedených výše. Nejsme v tom ale striktní a tak když jedeme na výlet, nebo třeba zrovna nestíháme, tak psi dostanou klidně granule zalité trochou vody a protože je to změna, tak je mají dost rádi. Čas od času jim něco uvaříme, nebo třeba objevíme v BARF prodejně lákavou konzervu nebo psí salám, což je pro ně zajímavé zpestření, které nadšeně vítají. I pamlsky, které vlastně taky tvoří určitou část krmné dávky (zejména pokud se psem intenzivněji trénujeme), střídáme různé, od doma připravovaných masových, přes kupované sušené maso, různé balené kupované pamlsky až po psí piškoty, pro které všichni naši psi splní každý povel velmi rádi. 🙂
S budoucími majiteli štěňátek z naší chovatelské stanice všechno samozřejmě probíráme ještě podrobněji, pomáháme i vybrat vhodné doplňky výživy a celkově najít způsob krmení, který bude jim i štěněti vyhovovat. Ale do článku už by se více informací nevešlo, bylo by to na úkor přehlednosti. I tak je snad dostatečně obsáhlý a budeme doufám, že někomu usnadní najití vhodného způsobu krmení, nebo třeba pomůže předejít případným chybám ve výživě.
